[ Pobierz całość w formacie PDF ]
.Různé druhy virů se často tvarem virionů liší.Mohou mít tvar kulovitý, tyčinkovitý.Také velikost je velmi rozdílné.Zvláštní tvar mají viriony bakteriálních virů, tzv.bakteriofágů.Mnohé sestávají z hlavičky a bičíku, z něhož vybíhají vlákna.Každý virion obsahuje 2 chemické sloučeniny, charakteristické pro všechny živé soustavy: bílkoviny a nukleové kyseliny.RNA - viry obsahují ribonukleovou kyselinu, DNA - viry obsahující deoxyribonukleovou kyselinu.Vnitřní část virionu je tvořena jedinou molekulou nukleové kyseliny.Obklopuje ji bílkovinný obal - kapsida.U větších virů je na povrchu bílkovinného obalu ještě lipoidní obal.Viry se množí uvnitř napadených buněk.Známe je totiž jen jako vnitrobuněčné parazity jiných organismů.Infekce buňky virem probíhá v několika fázích.lvirová částice přilne k povrchu buňkyllvirová částice pronikne do buňky buď celá nebo alespoň její nukleová kyselina, která je nositelkou genetické informace virullv infikované buňce se vytváří nukleová kyselina a bílkovina viru, z nich vznikne několik set virionů, které se z buňky uvolňují a mohou infikovat další buňky.Celý proces vede zpravidla k zániku napadené buňky.lViry se dělí podle druhu buněk, u kterých parazitují na živočišné, rostlinné a bakteriální.Nyní se třídí podle molekulární struktury, složení a tvaru virionů, způsobu přenosu virové infekce.Viry vyvolávají různé onemocnění člověka (chřipku, spalničky, infekční žloutenku, příušnice, dětskou obrnu, onemocnění živočichů (slintavku, kulhavku), choroby rostlin (bramborovou mozaiku).Bakteriofág ničí buňky bakterií.Viry se množí i v buňkách bezobratlých živočichů.Ontogení viry mohou být podnětem k neregulovanému množení živočišných buněk a tím dojde k vyvolání zhoubných nádorů.Studiem virů a virových chorob se zabývá virologie. říše: prvobuněční (Protocellulata)Buněčné jádro není odděleno od cytoplazmy jadernou membránou.V buněčné stěně je vrstva peptidoglykanu (mureinu), který se nevyskytuje v buněčné stěně eukaryotické buňky.Je to složitá chemická látka, která zpevňuje buněčnou stěnu.1) Oddělení bakterieHeterotrofní a autotrofní prvobuněčné organismy.Buňka bakterií má na vnější straně buněčné stěny chemicky odlišnou slizovitou vrstvu (pouzdro), někdy i delší bičíky (organely pohybu).Fotosyntetizující bakterie mají cytoplazmatickou membránu na některých místech vchlípenou.Tato membrána tvoří váčky, které obsahují barvivo umožňující přeměnu světelné energie slunečního záření na energii chemickou.Je to látka podobná chlorofylu - bakteriochlorofyl.Jím se liší bakterie od dalších dvou oddělení prokaryotických organismů (prokaryotické rostliny) a od všech eukaryotických organismů (eukaryotické rostliny).Za nepříznivých podmínek prostředí se vytvářejí spory.Tvar buněk je rozmanitý:lkulovitý tvar - KOKYllkulovité buňky uspořádané do řetízků - STREPTOKOKYllkoky seskupené do hroznu - STAFYLOKOKYllmírně zahnuté buňky - VIBRIAllspirálově stočené - SPIRILY A SPIROCHETYlltyčinkovité buňky schopné tvořit spory -BACILY.lPrůměrná velikost od 0,3 mikrometrů až 2,0 mikrometry.Buňka bakterií se rozmnožuje příčným dělením.Je též známa konjugace = spojení dvou buněk, při němž část chromozómu jedné buňky přechází do druhé buňky.Podařilo se také uměle přenést izolovanou část DNA eukaryotické buňky bakteriální.Bakteriální buňka potom syntetizovala některé bílkoviny eukaryotické buňky.Tím byl podán důkaz, že DNA je nositelkou genetické informace u všech organismů.Dokazuje to jednotný původ živé přírody.S bakteriemi se setkáváme všude:llve vzduchulv půděllna povrchullv tělních dutinách organismůlJejich rozšíření a množství závisí na vhodnosti životních podmínek:llzdroji potravylteplotyllpH prostředílAerobní druhy vyžadují kyslík, anaerobní druhy žijí v prostředí bez kyslíku.Převážná část bakterií patří mezi heterotrofní organismy - saprofyty a parazity.Četné jsou i symbiotické bakterie.Bakterie hospodařící s dusíkem:lvytváří z N ve vzduchu čpavekllnitrifikační bakterie - ze čpavku dusičnanyllvnitrogenní bakterie - ze vzdušného N vytvářejí dusičnanylldenitrifikační bakterie - rozkládají dusičnany až na NlStudiem bakterií se zabývá bakteriologie.Zasloužili se o ni:Louis Pasteur - objevil princip profylaxe = preventivní očkování (protitetanová injekce poraněnému)Robert Koch - objevil původce tuberkulózy, který se dříve nazýval Kochův bacilSergej Nikolajevič Vinogradskij - zakladatel půdní bakteriologie Prokaryotické rostliny1) Oddělení sinice (Cyanophyta)Prokaryotické autotrofní rostliny se odlišují od všech jiných rostlin tím, že mají v tylakoidech (kromě barviv) jen chlorofyl a.Stavba:Cytoplasma je rozdělena na vnější a vnitřní část.Ve vnější části jsou tylakoidy, které procházejí i přes střední část.Ve vnější části jsou tylakoidy, které procházejí i přes střední část [ Pobierz całość w formacie PDF ]